Klidné a bezpečné prostředí na úpatí Jizerských vrchů slibuje Klika rodičům. Když se zamyslím nad tím, co pro mě, jako pro mámu čtyř dětí, bylo v jejich útlém dětství důležité, vycházejí mi tyto 3 věci:
– lidé, se kterými tráví svůj čas
– prostor nebo místo, kde tráví svůj čas
– co se tam děje – nějaká náplň, program nebo činnost
Můj pohled byl však, ve většině případů, zcela odlišný od pohledů mých dětí. Já jsem se zabývala tím, co jde vidět, s kým mohu mluvit, co mohu hodnotit. Moje děti šly za tím, jak jim bylo, co cítily a jestli to chtějí zažívat znovu. Moje děti CÍTILY BEZPEČÍ a bylo jim dobře.
Chápu oba pohledy. Ráda si dám kávu v příjemném a milém prostředí, kde hraje příjemná hudba, je tam uklizeno, obsluhují mě milí lidé, kterým na mě záleží a dávají mi to najevo. Celkově na mě prostor působí skvělým dojmem. Na první pohled je zjevné, že tu panuje milá atmosféra a já ji nejenom vidím, ale i cítím. Jsem tady zákazníkem a je mi dobře. Ale na druhou stranu se nebráním bahnitému výletu do Jizerek s krosnou na zádech, kdy ze mě kape pot, prší a kolem mě jsou moje blízké kamarádky z dětství. Není to esteticky na výši, ale atmosféra vše převýší. Patří to k tomu a tady jsem výletníkem a je mi také dobře.
Co tím chci říct? Že daleko víc záleží na tom, jak se cítíme, jestli jsme sami sebou, jestli jsme přijímáni jako lidské bytosti, jestli jsme v bezpečí psychickém. Fyzické bezpečí se dá zajistit tím, že prostor bude pro děti připraven, bude plný prvků na hraní, hraček a polštářů, bude zabezpečený, aby nikdo nikam nespadl atd.atd.
Ale na čem záleží ještě více, je člověk, který o děti pečuje, bere je takové, jaké jsou a ony samy mohou zrát svým tempem, budou se k němu těšit a při každém setkání se znovu obejmeme.
Bc. Věra Motyčková
0 komentářů